Dohoda o ukončení pracovního poměru a nemocenská

Nemocenská během výpovědi a po ní: Co potřebujete vědět

Skončení pracovního poměru je často spojeno s mnoha otázkami, zejména pokud se zaměstnanec ocitne v období dočasné pracovní neschopnosti. Jaký vliv má nemocenská na průběh výpovědní doby? A jaké jsou vaše nároky, když onemocníte po skončení pracovního poměru? V tomto článku si podrobně rozebereme, jak se nemocenská a ochranné lhůty uplatňují v různých situacích.

Výpověď ze strany zaměstnavatele a pracovní neschopnost

Jedním z nejčastějších scénářů, který zaměstnanci a zaměstnavatelé řeší, je situace, kdy zaměstnavatel podá výpověď zaměstnanci v době, kdy je tento zaměstnanec již uznán dočasně práce neschopným. Podle českého pracovního práva existuje tzv. ochranná doba, během které je zaměstnanec před výpovědí ze strany zaměstnavatele chráněn. Pokud zaměstnavatel podá výpověď v této ochranné době, taková výpověď je z hlediska zákona neplatná.

Je důležité si uvědomit, že pro posouzení platnosti výpovědi je rozhodující skutkový stav v okamžiku jejího doručení. To znamená, že pokud byl zaměstnanec v době doručení výpovědi v pracovní neschopnosti, výpověď je neplatná bez ohledu na to, zda o tomto stavu zaměstnavatel věděl, nebo nevěděl. V praxi se objevily i případy, kdy zaměstnavatel namítal, že zaměstnanec nesplnil povinnost oznámit mu svou pracovní neschopnost, a proto by výpověď měla být platná. Soudy však opakovaně potvrdily, že porušení této povinnosti zpravidla není natolik závažné, aby umožnilo skončení pracovního poměru v ochranné době.

Situace se mírně liší, pokud zaměstnanci vznikne pracovní neschopnost až po obdržení výpovědi. V takovém případě je klíčové, zda pracovní neschopnost trvá i v poslední den výpovědní doby. Pokud ano, dochází k tzv. přerušení běhu výpovědní doby. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, a proto se výpovědní doba prodlužuje. Skončení pracovního poměru pak nastane až po uplynutí zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.

Příklad: Pokud zaměstnanci skončila výpovědní doba 30. června a od 25. června byl uznán dočasně práce neschopným po dobu 10 dnů, prodlužuje se výpovědní doba o těchto 10 dnů. Pracovní poměr tak neskončí ke dni původního uplynutí výpovědní doby, ale až po uplynutí prodloužené doby, tedy o 10 dnů později.

Existuje však výjimka: pokud zaměstnanec výslovně prohlásí, že na prodloužení výpovědní doby netrvá, pracovní poměr skončí v původně stanoveném termínu, i kdyby byl v té době v pracovní neschopnosti.

Kdy se zákaz výpovědi neuplatní?

Je důležité zmínit, že zákaz výpovědi z důvodu pracovní neschopnosti se nevztahuje na všechny případy. Zaměstnavatel může skončit pracovní poměr i v ochranné době, pokud:

Nemocenská po skončení pracovního poměru

Situace se komplikuje, pokud onemocníte až po skončení pracovního poměru. Nárok na nemocenské po skončení zaměstnání upravuje tzv. ochranná lhůta.

Obecnou podmínkou pro nárok na nemocenské je účast na nemocenském pojištění. Účast na pojištění obvykle zaniká dnem skončení zaměstnání.

Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské činí sedm kalendářních dnů ode dne zániku účasti na nemocenském pojištění. Pokud vaše pojištění trvalo kratší dobu než sedm kalendářních dnů, ochranná lhůta je stejně dlouhá jako doba trvání vašeho pojištění.

Je však nutné mít na paměti, že nemocenské nenáleží hned od prvního dne nemoci. Prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí tzv. náhradu mzdy zaměstnavatel. Nárok na tuto náhradu máte pouze po dobu trvání pracovního poměru. Pokud tedy onemocníte po skončení pracovního poměru, na náhradu mzdy od bývalého zaměstnavatele nemáte nárok.

Příklad: Panu Adamovi skončil pracovní poměr na dobu určitou 31. března. Od 5. dubna byl uznán dočasně práce neschopným. Jelikož nastoupil na nemocenskou v ochranné lhůtě (7 dnů po skončení zaměstnání), vznikl mu nárok na nemocenské, které mu bude vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Od bývalého zaměstnavatele nedostane náhradu mzdy za prvních 14 dnů nemoci, jelikož pracovní poměr již skončil.

Peněžitá pomoc v mateřství a ochranná lhůta

Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství jsou o něco mírnější, co se týče ochranné lhůty.

Aby vám vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musíte být v den nástupu na tuto dávku nemocensky pojištěni a zároveň splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledních dvou letech před dnem nástupu na dávku.

Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství je delší: činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku účasti na nemocenském pojištění. Pokud vaše pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Příklad: Paní Lucii skončil pracovní poměr 31. března, přestože byla těhotná, protože smlouva byla sjednána na dobu určitou. Dne 5. dubna nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství. Protože nastoupila v ochranné lhůtě a v posledních dvou letech byla nemocensky pojištěna po potřebnou dobu, vznikl jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

Muži a peněžitá pomoc v mateřství

Na peněžitou pomoc v mateřství mohou mít nárok i muži, pokud se rozhodnou pečovat o dítě. Musí však splnit stejné podmínky účasti na pojištění. Jejich ochranná lhůta je však zkrácena na sedm kalendářních dnů po skončení zaměstnání.

Navíc musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu o péči o dítě.

Závěr

Pracovní právo a sociální zabezpečení nabízí řadu ochranných mechanismů pro zaměstnance. Je však nezbytné znát svá práva a povinnosti, abyste se v případě pracovní neschopnosti nebo skončení pracovního poměru ocitli ve správné situaci. Vždy se informujte o aktuálních legislativních změnách a v případě pochybností se obraťte na odborníky.